Zpívání pod vánočním stromem

Tak už se nám to zase brzy překlopí… Rok se s rokem sejde a poslední cifra letopočtu opět poposkočí o číslo výš a z poslední „dvojky“ se stane „trojka.“

Avšak než jsme zasedli ke štědrovečernímu stolu v našich rodinách, sešli jsme se společně o dva dny dříve nad oslavami Vánoc také v naší škole. A co by to bylo za oslavu Vánoc, kdyby se nezpívalo a netančilo? Každá ze tříd po několik adventních týdnů pečlivě nacvičovala svá vystoupení, která pak v místní sokolovně předvedli kluci a děvčata svým maminkám, tatínkům, babičkám, dědečkům, tetičkám, strýčkům, zkrátka všem sjezdivši se příbuzným ze Středokluki okolí.

A bylo na co se dívat, děti ze všech tříd pod vedením svých třídních, za pomoci netřídních a pod záštitou vedení školy předvedly skvělá hudební i taneční vystoupení. Nejedno oko dospěláků v hledišti, které se krátce před začátkem zaplnilo do posledního místečka, se zalesklo slzičkou dojetí, někteří si pobrukovali společně s dětmi a všude bylo cítit úžasnou vánoční atmosféru. Předvedená čísla se neskutečně vydařila a na závěr jsme si všichni – opravdu všichni, neboť na pódium nastoupili  žáci celé školy, mohli společně zazpívat oblíbenou vánoční písničku od Teri Blitzen, s jejímiž posledními tóny jsme si popřáli krásné Vánoce a rozešli se i se svými ratolestmi do svých domovů, protože přesně takové mají Vánoce být…naplněné láskou, porozuměním, úsměvem a pohlazením…naše školní oslava Vánoc úsměvy vykouzlila, čas na chvíli zastavila a pohladila duši každého z přítomných.

A co popřát závěrem – klidné svátky vánoční ve společnosti blízkých a rok s trojkou na konci – 2023 – ať je naplněný láskou, vykouzlí každodenní úsměv, pohladí tvář a našim slovům, ať všichni vzájemně porozumíme.

Magdalena Pískačová, učitelka Čj