Protože jsme v hodinách literatury věnovali nějaký čas Starým pověstem českým, chtěli jsme se na vlastní oči přesvědčit, zda kněžna Libuše byla doopravdy krásná a moudrá, že měla svého Přemysla Oráče, že Šemík se svým pánem Horymírem mohl skočit z vyšehradského nádvoří přes Vltavu a uhánět k Neumětelům. Takže jsme se vydali na samotný Vyšehrad. Vystoupili jsme na Palachově náměstí, podívali na budovy Rudolfina, AVU , filozofické fakulty a podél Vltavy kolem Tančícího domu šli na místo našeho cíle.

Zhodnotili jsme, že pověst o Šemíkovi je trochu nadnesená, nicméně pohled na Prahu byl ve slunečním svitu impozantní.

.

.

 Navštívili jsme Vyšehradský hřbitov, kde jsme měli za úkol najít náhrobky slavných českých umělců, sportovců i politiků.

Cestou zpět jsme se ještě stavili na náměstí Václava Havla u Gebauerova Srdce, řekli si něco nejen o Národním divadle, ale i o Václavu Havlovi a o 17.listopadu 1939 a 1989, a protože jsme šli 16. listopadu, nemohli jsme minout a vyfotit se u pamětní desky Ruce na Národní třídě.

Plni informací jsme se vrátili zpět do Středokluk.

.

.

Ivana Bádalová