V hodinách literatury jsme četli Staré pověsti české. Co bychom to byli za čtenáře, kdybychom se nevydali na samotný Vyšehrad. Vše bylo naplánováno, připraveny pracovní listy k vyplnění. Těšili jsme se na procházku nejen na Vyšehrad, ale i na Vyšehradský hřbitov. Vystoupili jsme na Palachově náměstí, podívali na budovy Rudolfina, AVU , filozofické fakulty a podél Vltavy kolem Tančícího domu šli na místo našeho cíle.

Vše bylo prima, nicméně nás zaskočilo počasí. Jen co jsme vystoupili z tramvaje, se dalo do deště. Absolvovali jsme vše podle plánu, našli sochy J.V.Myslbeka – Přemysla Oráče a Libuše, Ctirada se Šárkou, viděli místo, odkud vladyka Horymír skočil se svým věrným Šemíkem. Hledali hroby a pomníky slavných.
Co se nepovedlo – nemohli jsme na místě pracovat s pracovními listy, jen jsme je vyndali, rozmočily se v dešti.

.

.

Ale my ze 7.A nejsme z cukru, takže ani déšť nás příliš nerozhodil, jen krásný výhled na Prahu z vyšehradské skály si budeme muset zopakovat.

Ivana Bádalová, třídní učitelka 7.A