ZŠ Středokluky

Škola

Historie Základní školy ve Středoklukách

Škola ve vsi existovala už před rokem 1878, ale neměla vlastní budovu ani učitele s odpovídajícím vzděláním. Děti se scházely v domku č. 18 u pana Frajbiše, mistra zednického. Pouze však v zimě, když neměl pan Frajbiš žádnou stavbu. Jakmile se na jaře oteplilo, nastala práce zedníkům a vyučování skončilo. Děti pak měly dlouhé prázdniny, dokud zase nezačaly mrazy.

Za vyučování děti platily školné, tzv. sobotáles, protože ho přinášely vždy v sobotu.  Školné činilo 2 groše týdně, ale zvláště od dětí chudých rodičů je pan Frajbiš získával s obtížemi.

Později, když vrchnost církevní i světská začala mít zájem o lepší všeobecné vzdělání mládeže, byla zřízena škola ve dvoře velkostatku, v č. 1, a začaly do ní docházet děti ze všech nejbližších okolních vsí – Velké i Malé Číčovice, Kněževes, Černovičky a Běloky.

 

(Z Kněževsi ale jen do roku 1865, kdy tam byla zřízena vlastní škola. Také Číčovice si ještě před rokem 1870 postavily vlastní školu.)

 

Prvním učitelem, kterého sem jmenovala velkoknížecí arcibiskupská konzistoř pražská, byl Jan Trautsch.

Po několika letech ho nahradil František Tisovský. Ten zemřel 3. 12. 1842 a byl pochován na hřbitově na Černovičkách.

 

 

Po jeho smrti sem byl dosazen František Ackerman. Působil tu jako učitel do roku 1871. Pak byl dán c. k. okresní školní radou na Smíchově do penze, ale prozatímně zde ponechán jako podučitel.

Učitelem se pak stal František Krotil, bývalý podučitel v Úněticích.

 

Školné, tzv. sobotáles, si původně učitelé vybírali sami každou sobotu. Později ale zeměpanské úřady nařídily obecním rychtářům, starostům, aby tento plat vybírali a vypláceli učitelům vždy na konci měsíce.

 

Kromě platu měl každý učitel nárok na vlastní políčko.

Dále měli si vybírati koledu a novoroční groš z každého přiškoleného čísla a pak na jaře chodili školáci po tak zvaném Řehoři po všech přiškolených obcích a učiteli přinesli hojnou zásobu potravin jako vajec, čočky, hráchu, mouky a.t.p.

 

V době, kdy tu byl učitelem František Ackerman, byl dvůr pronajat jistému Groszmanovi. Školu ve dvoře nechtěl a podle svědectví hostinského pana Václava Kozelky, aby se jí zbavil, vytahoval tašky ze střechy školy, „a když přišel silný vítr, ten udělal z malé díry díru velikou ve střeše, po větru přišel déšť a na stropy teklo, což trvalo po delší dobu, neboť nikdo na to netlačil, aby střecha spravená byla. Následek toho byl, že strop nad školní světnicí se nacházející od promočení se prohnul tak, že bylo každé chvíle obávání, ab se na děti školní i na učitele nesesul. Věc byla oznámena k patřicímu úřadu, kterýž vyslal na prozkoumání záležitosti té komisi, kterážto uznala nemožnost každého vyučování v této škole, an by mohla nastati katastrofa.“

 

  1. k. školní úřady nařídily, že přiškolené obce – Středokluky, Běloky a Černovičky – musejí pro školu zařídit jiné vhodné místnosti.

 

V roce 1872 byly proto pronajaty místnosti ve statku č. p. 15, který patřil panu Josefu Hrdinovi. Tentokrát byly zařízeny na náklady c. k. okresní školní rady na Smíchově. Vyučovalo se zde několik let, ale c. k. okresní školní rada naléhala, aby si obec vystavěla vlastní školní budovu.

 

Členové obecního zastupitelstva chtěli pro školu koupit hostinec – č. p. 12. Když svůj návrh oznámili, přijel do Středokluk c. k. okresní hejtman (zároveň předseda c. k. okresní školní rady) pan Ignác Bohdanecký. Posoudil jejich návrh, ale odmítl ho, neboť místnosti v hostinci měly nízké stropy, nevyhovovaly tedy předpisům a oprava by byla příliš nákladná.

 

Další návrh podal pan Václav Kozelka, zdejší hostinský, a spolu s ním i někteří občané z Bělok. Vyhlédli pro stavbu nové školy panské pole o rozloze 372 sáhů čtverečních. Tento návrh byl přijat a pozemek za 1 zlatý 50 krejcarů za 1 sáh, celkem 558 zlatých zakoupen.

 

Roku 1878 byla nová škola hotova. Stavba stála 11 556 zlatých 32 krejcarů.

 

V témž roce zemřel bývalý řídící učitel František Ackermann.